Škola čtěte pouze v případě nouze

Počátky slovesné kultury, starověké literatury mimoevropské, antická literatura

Osnova

1. ústní lidová slovesnost (mýty, mytologie)
2. písemnictví mezopotámské (“Epos o Gilgamešovi”)
3. Egypt (hymny, ódy, Sinuhet, “Knihy mrtvých”)
4. Indie (védy, eposy “Mahábhárata” a “Rámájana”)
5. Čína (“Kniha písní”, Konfucius)
6. Písemnictví hebrejské (Bible – Starý zákon, Nový zákon)
7. Antika

1. Ústní lidová slovesnost

Ústní lidová slovesnost (ÚLS) je pojem charakterizující první jazykové projevy lidí. Ústní lidová slovesnost vzniká už v nejstarších dobách, kdy ještě nebylo známi písmo, až po současnost. ÚLS se rozvíjela kvůli potřebě pravěkých lidí dorozumívat se, sdělovat si své zážitky či například vysvětlovat přírodní jevy.

Hlavní znaky ústní lidové slovesnosti: autor je neznámý (kolektivnost), šíří se pouze ústně a může obsahovat ponaučení. Mezi ústní lidovou slovesnost patří lidová próza, což jsou pohádky, pověstí, mýty, pořekadla apod.), lidová poezie, lidové písně a lidové hry. V pozdějších dobách začala být ústní lidová slovesnost zaznamenávána písmem, ovšem to už se nejspíš o ústní lidovou slovesnost příliš nejednalo.

2. Písemnictví mezopotámské

Mezopotámské písemnictví souvisí s datem okolo 3000 př. n. l. a vznikem klínového písma, které bylo vtlačováno do hliněných tabulek. Nejvíce těchto tabulek se zachovalo v Aššurbanipalově knihovně.

“Epos o Gilgamešovi”

Jedná se o epos, který byl napsán v 2. tisíciletí př. n. l. a který pojednává o dobrodružství sumerského krále Gilgameše. Zajímavé je, že existuje několik verzí tohoto eposu, což je zapříčiněno překladem a úpravami tohoto díla, kvůli kterým docházelo k drobným odchylkám. Původní verze vzniká na území Sumeru, dnešního Iráku.

Sports, games

• benefits of sport,
• a fatal injury, a rowdy, a holligan
• summer and winter sports
• outdoors, indoors
• extreme sports
• spectator sports

How do people keep fit?

• amateur sports
• what is your attitude to sport centres, biking, aerobics?

The British, the Americans, the Czech and sports

• which sports do you associate with Britain, the USA, the Czech Republic; with Australia, New Zealand?
• golf, cricket, rugby, football, etc.

Professional sports

• salaries of professional sportspeople
• steroid and drug abuse
• corruption
• terrorism at sports events
• advantages and disadvantages of being a professional sporstman

Olympic games

• history
• disciplines
• summer and winter games
• problems
• the future of the Olympics

What is your attitude to these sports?

• fishing, walking, boxing, playing chess

Občanské právo

Hlavním pramenem občanského práva je občanský zákoník (původní zákoník je z roku 1964, ale prodělal stovky novelizací. V současné době se pracuje na novém občanském zákoníku, který by měl shrnout veškeré soukromé právo v České republice. Podle původních plánů by měl nový zákoník platit od 1. 1. 2010.

Vlastnické právo

Každý člověk má podle Listiny základních práv a svobod právo na vlastnictví (právo vlastnické), které může nabývat například koupí, děděním, darování, prodejem nebo výhrou. Výkon vlastnického práva není v podstatě ničím omezen, vlastník může svůj majetek jak užívat, tak například ničit.

Omezit vlastnické právo lze v důsledku trestného činu, nebo v rámci veřejného zájmu, například výstavba dálnice (v 90. letech supermarkety, více specifikováno ve stavebním zákoně).

Nabýváním (a pozbýváním) vlastnického práva vzniká vlastníkovi nutnost platit například darovací nebo dědickou daň nebo daň z převodu nemovitosti. 1. (příbuzní v řadě přímé a manželé) a 2. (další příbuzní a sourozenci) skupina osob je od dědické daně osvobozena, 3.

Po válce vzniká Komunistická strana Československa, která tvrdí, že společnost se může změnit pouze revolucí a uchopením moci dělníky. S tím vzniká nový směr proletářské umění. Jako obdoba dadaismu u nás vzniká poetismus, ke kterému se hlásí většinou ti, kterým nevyhovovalo proletářské umění. Ve 30. letech se objevuje surrealismus, někteří umělci však psali raději intimní lyriku (sociální lyrika).

Devětsil (Svaz moderní kultury) bylo sdružení levicových a avantgardních umělců. Byl založen 1920 v Praze a prvním předsedou a jeden z hlavích iniciátorů Devětsilu byl Vladislav Vančura. Dalším organizátorem byl Karel Teige.

Proletářské umění

Znaky proletářského umění:

1. revoluční optimismus
2. kolektivismus (místo individualismu)
3. tendenčnost (opak lartpourlartismu)

Jiří Wolker (1900 – 1924)

Narodil se v Prostějově jako syn bankovního úředníka. Jeho matka byla vzdělaná žena, která se zajímala o kulturu. Po gymnáziu odešel do Prahy kvůli otci studovat práva. Později se začal stýkat s umělci (S. K. Neumann, Vítězslav Nezval) a spolu s nimi navštěvoval přednášky na filozofické fakultě. Stal se členem brněnské Literární skupiny a později i Devětsilu – v době, kdy se Devětsil začal zajímat o poetismus, s ním přerušil kontakty. Roku 1923 zjistil, že má tuberkulózu, snažil se ji léčit.

Své první básně začal psát už na gymnáziu. První básnická sbírka „Host do domu“ ještě nebyla proletářská, byla to poezie prostých věcí.

„Proletářské umění“

„Host do domu“ (básnická sbírka)

• časopisy „Červen“ a „Kmen“
• poezie prostých věcí, prostota, citová otevřenost, soucit, víra v dobro
• idylický pohled na svět (naivismus vs.

Už u realistů můžeme sledovat odklon od děje a příklon k lyrice. Zpravidla nebývá dodržována typická stavba dramatu a důraz se klade především na psychologii postav, pocity, náladu či atmosféru. Z realistů jsou to například Henrik Ibsen či Anton Pavlovič Čechov.

Autoři – Anglie

George Bernard Shaw

Byl významným dramatikem, kritikem a esejistou. Roku 1925 dostal Nobelovu cenu za celoživotní dílo. Je považován za mistra vtipu a paradoxu. Zabýval se různými společenskými tématy: satira na militarismus, vývoj člověka a budoucnost lidstva. Věnoval se také realismu a naturalismu. Patřil k vůdčím postavám Fabiánské společnosti (sdružení intelektuálů hlásících se k socialismu).

„Domy pana Sartoria"

„Živnost paní Warrenové“

„Caesar a Kleopatra“

„Majorka Barbara“

„Svatá Jana“

„Pygmalion“

Autoři – USA

Eugene O'Neill

Jeho otec byl dramatik, preferoval Eugena před jeho bratrem Jamiem. Eugene trpěl oidipovským komplexem – miloval svou vlastní matku. Matka i Eugene však skončili jako narkomani, Jamie jako těžký alkoholik a otec zemřel na tuberkulózu. Roku 1936 dostal Eugene O'Neill Nobelovu cenu za literaturu.

„Smutek sluší Elektře“

Pojednává o rodinné tragédii Mamonnů, inspirace Aischylovou Oresteiou.

„Dlouhá cesta dne do noci“

Autobiografická hra.

Autoři – Německo

Bertold Brecht

Roku 1924 se přestěhoval z Mnichova do Berlína, kde se stal dramaturgem v berlínském divadle.

Správní právo je souhrn právních norem o veřejné správě a územní (veřejné) samosprávě.

Hlavním pramenem je Ústava ČR, zákon o obcích a zákon o obecních úřadech. Česká republika má v současné době cca 6.000 obcí.

Veřejná (státní) správa je jmenovaná, zatímco územní samospráva je volená.

• veřejná (státní) správa
  • obecní úřad (starosta je spojkou mezi obecním úřadem a obecním zastupitelstvem)
  • krajský úřad – tajemník krajského úřadu
  • Vláda ČR – ministerstvo vnitra
• územní samospráva
  • obecní zastupitelstvo
  • krajské zastupitelstvo – hejtman
  • Parlament ČR

Pozn.: Polsko – vojvodství (vojvoda), Francie – prefekti, department, Německo a Rakousko – federace, spolkové země

Statutární města (kolem 20) jsou města, která se dále dělí na městské části, má svůj magistrát a v čele stojí primátor. Městské části mají dále svoje starosty. Např. Opava, Havířov, Karviná, Most, Přerov, Teplice.

Ústava České republiky

• 1960 – Českoslovesko přejmenováno na Československou socialistickou republiku (Federální shromáždění ČSSR mělo dvě komory, Sněmovnu lidu a Sněmovnu národů)
• 1969 – Pražské jaro – federalizace Československé socialistické republiky – Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika
• 1989 – Sametová revoluce, přejmenování na Československou federativní republiku
• 1990 – přejmenování na Českou a Slovenskou federativní republiku
• 1993 – rozpad České a Slovenské federativní republiky na Českou republiku a Slovenskou republiku

Ústavu České republiky schválila 16. Prosince 1992 Česká národní rada, v platnost vstoupila 1. 1. 1993. Hlavním autorem Ústavy ČR je prof. Vojtěch Cepl.

• nejstarší vznikly zhruba před 3,5 miliardami let
• jednobuněčné prokaryotické organismy – bakterie, sini­ce

Bakterie

1. stavba
   1. povrch – slizové pouzdro, pohybové organely, fimbrie
   2. tvar – kulaté: kok, diplokok, stafylokok, streptokok – tyčinkovité: bacily, vibrio, spirila, spirocheta, vibriocholera
2. způsob výživy
   1. autotrofní způsob výživy (zdroj C – CO2)
      1. fotolitrotrofní – bakteriochlorofyl – energii získávají slunečním zářením
      2. chemolitotrofní – získávají energii z chemických látek
         1. sirné bakterie (H2S – sírany)
         2. nitrifikační bakterie (NH3 – dusičnany)
         3. železití (dvojmocné železo na trojmocné)
   2. heterotrofní způsob výživy – uhlík v organických sloučeninách
      1. aerobní (většina)
      2. anaerobní (bez kyslíku)
3. význam
   1. půda – mineralizace – rozklad organických látek na látky anorganické – koloběh látek a prvků v přírodě – rozkladači – saprofyté – dekompozitor
   2. **symbionti **
      1. hlízkovité bakterie – kořeny bobovitých rostlin – vazači N2
      2. střevní bakterie – E. coli
      3. kvasné bakterie – mléčné, octové, alkoholové
      4. patogenní bakterie – parazité

Rozmnožování

• příčné dělení
• replikace DNA
• opačné póly – buňka roste
• přepážka

1. voda – 60 – 90% (65% průměrně)
2. sušina
   1. anorganické látky – 3%
      1. biogenní prvky
         • makrobiogenní prvky (makroelementy) – C, H, O, N, P, S, Ca
         • mikrobiogenní prvky (mikroelementy) – Iva, K, Mg, Zn, Cl, Fe
         • stopové prvky – Mn, Cn, Co
   2. organické látky – 32%
      1. nukleové kyseliny
         • jsou obsaženy v jádře (nukleus)
         • DNA, RNA
         • jsou složeny z nukleotidů (báze, fosfát, ribóza)
           1. purinové (A, G)
           2. pyrimidinové (T, C, U)
         • vazby v nukleových kyselinách:
           1. mezi cukrem a fosfátem – fosfodiesterová vazba
           2. mezi cukrem a bazí – glykosidická báze
           3. vodíkové můstky
         • struktury
           1. primární struktura – je dána pořadím nukleotidů
           2. sekundární struktura – DNA – dvoušroubovice, RNA – jedno vlákno s kličkami
           3. terciární struktura – chromozomy
         • význam
           1. přenos genetické informace
           2. mRNA (mediátorová DNA) – přepsaná z DNA, matrice pro syntézu bílkovin
           3. rRNA (ribozomální DNA) – v ribozomech
           4. tRNA (transferační DNA) – přenáší aminokyseliny k ribozomům, antikodon
      2. sacharidy
         • zásobní funkce (škrob, glykogen)
         • stavební funkce (celulóza)
         • zdroj energie
         • typy sacharidů:
           1. monosacharidy
              1. glukóza (hroznový cukr)
              2. fruktóza (ovocný cukr)
              3. galaktóza
              4. ribóza
              5. deoxyribózy
           2. disacharidy
              1. sacharóza (řepný / třtinový cukr) – glukóza + fruktóza
              2. maltóza (sladový cukr) – glukóza + glukóza
              3. laktóza – galaktóza + galaktóza
           3. polysacharidy
              1. škrob
              2. glykogen
              3. celulóza
      3. bílkoviny (peptidy)
         • stavba těla
         • katalytická funkce (enzymy)
         • transportní funkce
         • obranná funkce (protilátky)
         • regulační funkce (hormony)
         • existuje osm esenciálních aminokyselin,

• W. Wundt
  • 1871 založil v Lipsku psychologickou laboratoř, která je považována za vůbec první katedru psychologie
  • dělal i pokus na zvířatech a snažil se podle chování inteligentnějších savců zjistit, jak by se v daných situacích choval člověk
  • experimentální psychologie
• S. Freud
  • Žid, který se narodil v ČR a žil ve Vídni
  • zakladatel psychoanalýzy
  • zabýval se lidským podvědomím
  • „Výklad snů“ – sen je brána do našeho podvědomí
  • psychoanalýza se dodnes studuje na lékařských fakultách, původní Freudova psychoanalýza je už však překonaná
• behaviorismus
  • původní americký psychologický směr 1. poloviny 20. století
  • za zakladatele považován John Watson
  • zabýval se chováním člověka, chování člověka je stěžejní při zkoumání psychologie
  • přeceňovali význam výchovy a chování u člověka
• humanistická psychologie
  • vznikla jako reakce na behaviorismus, současníci behavioristů
  • za zakladatele jsou považováni A. Maslow a C. Rogers
  • zdůrazňují u člověka roli vědomí, sebevědomí a kreativitu
• analytická psychologie
  • částečně vychází z Freuda a jeho psychoanalýzy, ale už ji překonává
  • hlavními představiteli byli C. G. Jung a A. Adler
  • říkali, že důležité pro chování člověka je kolektivní podvědomí, soubor archetypů (pravzorů chování)

1. základní
   1. obecná psychologie – zabývá se základními teoretickými otázkami psychose
   2. psychologie osobnosti – zabývá se osobností člověka, strukturou a vývojem osobnosti a odlišnostmi/po­dobnostmi mezi lidmi
   3. vývojová psychologie (ontogenetická psychologie) – zabývá se psychickým vývojem člověka od prenatálního stádia až do smrti, zabývá se všemi činiteli, které ovlivňují člověka; vývojová psychologie charakterizuje jednotlivá vývojová období
   4. sociální psychologie se nezabývá člověkem jako jedincem, ale jak člověk funguje ve vztahu k ostatním lidem – formy a mechanismy začleňování člověka do mezilidských vztahů; socializace – „zespolečenšťování“ člověka; zabývá se také sociálními skupinami – přesah do sociologie
   5. psychopatologie – věda, která se zabývá zkoumáním psychických poruch, příčinami vzniku psychických poruch a způsobem léčby
2. aplikované obory
   1. klinická psychologie – funguje ve zdravotnických zařízeních, zabývá se diagnostikováním duševních nemocí
   2. poradenská psychologie – pedagogicko-psychologické poradny, manželské poradny, předmanželské poradny, profesní poradny
   3. soudní neboli forenzní psychologie – využívá se při různých soudních posudcích (například při arbitrážích; forenzní audit – účetnictví